Chorvatsko (starší název Charvátsko, chorvatsky Hrvatska) je nástupnický stát bývalé Jugoslávie, který se geograficky nachází na pomezí střední a jihovýchodní Evropy. Jeho sousedy jsou Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Chorvatsko je členem OBSE (od 24. 3. 1992), OSN (od 22. 5. 1992), Rady Evropy (od 6. 11. 1996), WTO (od 30. 11. 2000), CEFTA (od 2002) a NATO (od 1. 4. 2009). Členem Evropské unie se Chorvatsko stane dne 1. července 2013. Hlavním městem je Záhřeb.
Úřední název Chorvatska
Úřední název státu zní od června 1990 Republika Hrvatska.
Úřední název v dalších jazycích
česky Chorvatská republika, anglicky Republic of Croatia, německy Republik Kroatien, francouzsky République de Croatie, španělsky La República de Croacia, italsky Repubblica di Croazia, rusky Республика Хорватия / Respublika Chorvatija
Starší úřední názvy Chorvatska
- 1939-1941 Chorvatská bánovina (Banovina Hrvatska) – v rámci Jugoslávského království
- 1941-1945 Nezávislý stát Chorvatsko (Nezavisna Država Hrvatska)
- 1945-1963 Chorvatská lidová republika (Narodna Republika Hrvatska – v rámci Federativní lidové republiky Jugoslávie)
- 1963-1990 Chorvatská socialistická republika (Socijalistička Republika Hrvatska – v rámci Socialistické federativní republiky Jugoslávie)
Historické země
Moderní Chorvatsko se skládá ze Středního Chorvatska s Chorvatským Přímořím (Záhřeb a okolí až k řece Ilově na východě, Karlovacká oblast, Rijeka a okolí, oblast Liky až k řece Zrmanji) (přirozeným centrem je Záhřeb a na Chorvatském Přímoří pak Rijeka), Dalmácie bez Kotoru, ale s územím bývalé republiky Dubrovník), Slavonie na východě země (od řeky Ilovy na východ, ke Slavonii však historicky náleží také Sremský okruh v dnešní Srbské autonomní oblasti Vojvodině), přirozeným centrem je Osijek, z většiny bývalého markrabství Istrie, tj. Istrijského poloostrova na západě Chorvatska, centrem je město Pula. Dále pak k Chorvatsku patří ještě původně uherské oblasti Mezimuří a jižní části Baranje.
Znaky hlavních zemí jsou vyobrazeny i ve složeném znaku dnešního Chorvatska, který obsahuje kromě červenostříbrného šachovnicového štítu vlastního Chorvatska též znaky Slavonie (černá kuna mezi dvěma řekami), Dalmácie (tři zlaté korunované lví hlavy na modrém poli), Istrie (zlatá koza na modrém poli), Dubrovníku (stříbrné vodorovné pruhy na červeném poli) a Středního Chorvatska (půlměsíc s hvězdou).
Historie
Znak Rakouska-Uherska
- Hlavní článek: Dějiny Chorvatska
V dobách před naším letopočtem žily v dnešním Chorvatsku illyrské kmeny, které se později stáhly na území dnešní Albánie. Během 2. – 1. století př. n. l. vytvořili Římané na Balkáně rozsáhlou provincii nazývanou Illyricum, která zahrnula také toto území. Od 7.století se zde začali usazovat Slované, kteří později vytvořili jednotný chorvatský stát. Prvním chorvatským králem byl Tomislav I. z dynastie Trpimírovců. Roku 1102 bylo chorvatské království spojeno personální unií s uherským státem. někteří historici se však domnívají, že šlo spíše o anexi.
Za dob Rakouska-Uherska byla země pod uherskou nadvládou, a byla jediným přístupem Uherska k moři. V té době ale také čelila výbojům z Osmanské říše. 1. prosince 1918 vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS), a to spojením Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se na podzim 1918 utvořil z jihoslovanských území Rakousko-Uherska (Centrální Chorvatsko, Slavonie, Dalmácie, Bosna a Hercegovina, Kraňsko a Dolní Štýrsko), se Srbským královstvím, které se z v letech 1913-1918 rozšířilo o Vardarskou Makedonii, Kosovo, Vojvodinu a Černou Horu. Roku 1929 se Království SHS přejmenovalo na Království Jugoslávie. V rámci královské Jugoslávie získalo roku 1939 Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. V poválečném období je Chorvatsko Lidovou (1945-1963), resp. Socialistickou (1963-1990) republikou v rámci Federativní lidové, resp. Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V období 1945-1990 bylo Chorvatsko po Slovinsku druhou nejrozvinutější jugoslávskou republikou. V roce 1990 byl oficiální název změněn na Republiku Chorvatsko a v červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt, který se s přestávkami vlekl až do roku 1995. Po roce 2000 začíná Chorvatsko směřovat do mezinárodních vojenských i ekonomických struktur, tedy do NATO a EU. První z vytyčených cílů se již podařil, 1. dubna 2009 vstoupilo Chorvatsko do NATO, vstup do Evropské unie by se mohl uskutečnit pravděpodobně 1. července 2013.[1][2]
Ekonomika
Chorvatská ekonomika by se dala charakterizovat jako středně rozvinutá v rámci Evropy. HDP na obyvatele je zde přibližně o 7 000 USD nižší, než v Česku. V dobách Jugoslávie patřilo Chorvatsko k nejrozvinutějším zemím tohoto soustátí. Bylo zde povoleno soukromé podnikání, dobře rozvinutý turistický průmysl a bylo zde koncentrováno i několik větších zahraničních investic.
Ekonomika země velice silně utrpěla v letech 1991–95, během vleklého válečného konfliktu se Srby a Bosňany. Nejenže tato válka zemi finančně vyčerpala, ale navíc se jí vyhnula velká vlna zahraničních investic, které přitáhly zejména země střední Evropy. Po skončení války se Chorvatsko začalo silně zaměřovat na rozvoj turistiky, čímž došlo k oživení ekonomiky díky přílivu zahraničních měn.
Od roku 2000 se ekonomická situace znatelně lepší a roční růst HDP se pohybuje v rozmezí 4–6 %. Velkou měrou se na ekonomickém růstu podílí spotřeba domácností a snadná dostupnost úvěrů. Inflace je pod kontrolou a chorvatská měna stabilní. Přesto se Chorvatsko i nadále potýká s mnoha ekonomickými problémy. Je zde velká nezaměstnanost, až 20 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Dalším problémem je silně záporná bilance zahraničního obchodu a velká státní účast v hospodářství, díky neochotě vlád dát zelenou privatizacím větších podniků, což je i způsobeno odporem veřejnosti. V neposlední řadě se Chorvatsko potýká s velkými rozdíly mezi regiony, což je způsobeno nerovnoměrnou politikou regionálního rozvoje. Zatímco se vlády soustředí na dynamický rozvoj pobřežních oblastí, vnitrozemí zůstává stranou, bez větších šancí na získání státních prostředků, které nutně potřebují k rozvoji.
- Hospodářské ukazatele
- HDP – $ 78,09 mld. (2010)
- Růst HDP – -1,5 % (2010)
- HDP na obyvatele – $ 17 700 (2010)
- Složení ekonomiky – zemědělství: 7,2 %, průmysl: 31,7 %, služby: 61,2 %
- Nezaměstnanost – 20 % (březen 2011)
- Veřejný dluh – 46,4 % HDP (2009)
- Inflace – 2,4 % (2010)
- Průměrný hrubý příjem – $ 1 530,– (4. čtvrtletí 2010)
- Hlavní vývozní komodity
- dopravní prostředky, textil, chemikálie, potraviny, paliva
- Hlavní dovozní komodity
- stroje, dopravní a elektrická zařízení, chemické látky, paliva a maziva, potraviny
Politický systém
Budova Vlády Chorvatské republiky
- Hlavní článek: Politický systém Chorvatska
Chorvatsko je republikou v čele s prezidentem. Výkonnou moc zastávají prezident (volen na 5 let), předseda vlády, Rada ministrů (vláda); zákonodárnou moc: jednokomorový parlament (Sabor – 100-160 poslanců, 4leté volební období). Současným předsedou vlády je Zoran Milanović, předseda sociálně-demokratické strany v Chorvatsku a vůdce koalice čtyř středo-levých stran zvané Kykyryky (chorvatsky Kukuruku), která ve volbách v prosinci 2011 porazila 8 let vládnoucí pravicovou HDZ (Chorvatské demokratické společenství) v čele s premiérkou Jadrankou Kosorovou.
Obyvatelstvo
Demografická pyramida
- Hlavní článek: Obyvatelstvo Chorvatska
Podle sčítání lidu z roku 2001 v Chorvatsku žije 4 437 460 obyvatel, z nichž je 2 301 560 žen a 2 135 900 mužů.
Průměrný věk je 39,3 (muži 37,5, ženy 41,0). Průměrná délka života je 75 let, gramotných je 98,5 % obyvatel. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,40 % v roce 1992 (z 0,82 % v r. 1948)
Národnostní složení
Národnostní složení
V roce 1991:
|
V roce 2001:
|
Náboženství
- římskokatoličtí křesťané 87,83 %
- pravoslavní křesťané 4,4 %
- muslimové 1,3 %
Procentuální zastoupení v podstatě kopíruje etnické složení: katolíci jsou Chorvati, s pravoslavím se ztotožňují Srbové, s islámem Bosňáci.
Administrativní dělení
Župy Chorvatska
- Hlavní článek: Administrativní dělení Chorvatska
Chorvatsko se od roku 1992 dělí na 21 žup, ty se dále dělí na opčiny (v průměru kolem 10-20) které mají podobné postavení, jako české obce.
|
|
Turistická místa
Zadar
Vlastně celé Jadranské pobřeží s četnými ostrovy je velmi lákavé – města Rijeka, Split, Zadar, Makarska a další, dále ve vnitrozemí Plitvická jezera – soustava jezer ve vápencové krajině. Chorvatsko je pro Čechy jedna z nejnavštěvovanějších zemí.
Státní svátky a dny pracovního klidu
Státní svátky
- 1. leden Nový rok
- 1. květen Svátek práce
- 30. květen Den Chorvatského parlamentu
- 22. červen Den boje proti fašismu – vztahuje se k začátku povstání v roce 1941
- 25. červen Den státnosti – výročí vyhlášení nezávislosti v roce 1991
- 5. srpen Den národní vděčnosti (osvobození Kninu v roce 1995)
- 15. srpen Svátek Nanebevzetí Panny Marie
- 8. říjen Den nezávislosti
- 25. prosinec 1. svátek vánoční
- 26. prosinec 2. svátek vánoční
Dny pracovního klidu
- 6. leden Tři králové
- Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek)
- Svátek Božího těla (pohyblivý svátek)
- 1. listopad Památka zesnulých
zdroj: http://cs.wikipedia.org
