Přibývá lidí, kteří se zbavují osobních automobilů. Náklady na jejich provozování jsou pro ně neúměrně vysoké. A levné samozřejmě nejsou ani vozidla samotná, nejenom ta nová, ale i ta ojetá. U nich navíc nikdy stoprocentně nevíte, co mají za sebou. Co s tím?
Nedávno jsem nastoupila do nového zaměstnání a překvapilo mě, že nikdo z mých nových kolegů nemá osobní automobil. Tam, kam potřebují, se dopravují MHD, vlaky a autobusy. A na výlety a dovolené kolega jezdí automobilem vypůjčeným z autopůjčovny. I já poté, co mi do mailu přišel nový návrh smlouvy na roční havarijní pojištění a povinné ručení, o této možnosti začala vážně přemýšlet.
Zvažujete koupi automobilu?
Začněme ale popořádku. Vžijme se do kůže toho, kdo o koupi vozidla uvažuje. Tento člověk, říkejme mu třeba Michal, má dvě možnosti. Koupí si vozidlo nové, nebo ojeté. Nové ho vyjde na několik set tisíc korun, ale v podstatě, jakmile opustí brány autosalonu, jeho cena klesne na polovinu. Kdyby ho v ten okamžik chtěl prodat (samozřejmě, proč by to dělal), cenu, kterou za něj před chvilkou dal, za něj nedostane. Alespoň ale jeho auto bude krásně vonět. Ještě před tím ho ale samozřejmě musí zaplatit. Že by Michal rozbil prasátko, a v něm bylo půl milionu, je málo pravděpodobné. Kvůli vozu se tedy buď zadluží, nebo si ho vezme na operativní leasing. Jeho výše se zřejmě nebude moc lišit od splátky hypotéky. Bude na to Michal mít? Může si vzít úvěr v bance. I ten samozřejmě bude muset splácet, a zřejmě ho splatí v okamžiku, kdy už jeho vozidlo bude nepojízdné. „Má vůbec smysl si v tomto případě kupovat nové auto?“ ptá se Michal. Po odpovědi na tuto otázku koupi nového vozidla zavrhne. A začne uvažovat o tom ojetém, tedy z autobazaru. Lze ale jich provozovatelům věřit? Není koupě vozidla z autobazaru koupí zajíce v pytli? Nalijme si čistého vína. Je! Skryté vady se mohou projevit i po půl roce po koupi. Vozidla v bazarech jsou vypulírovaná a vyleštěná, ale co skryté vady, které auto vyřadí z provozu po půl roce užívání, a Michal bude tam, kde je teď. Bez auta.
Provozní náklady
Nebuďme ale pesimisté. Vezměme v potaz, že Michal si pořídil vůz, který mu jako vydařený syn dělá samou radost. Ale těch peněz, co ho stojí. Jako vydařený syn. K ceně automobilu samotnému, ať již novému či ojetému, musí připočíst i další provozní náklady. A to zdaleka nejsou jen pohonné hmoty, jejichž ceny jsou jako na houpačce. Momentálně se pohybují okolo 40 Kč korun za litr. Ne, to není málo. Pohonné hmoty jsou ale jen jednou z mála položek. Další je havarijní pojištění a povinné ručení. Povinné ručení je dané zákonem, takže ho Michal platit bude muset. Jeho výše bude záviset na jeho řidičských zkušenostech a množství let bez nehody. Čím déle jezdíte (bez nehody), tím levnější povinné ručení. Nejdražší ho tedy mají začínající řidiči s řidičským oprávněním, které ještě nestačilo vychladnout. Dcera (19 let) za něj zaplatila 11 tisíc za rok. A pak tu je havarijní pojištění. K tomu Michala nikdo nutit nebude, ale pokud se s jeho novým (byť starým) autem cokoliv stane, půjdou opravy na jeho konto. Je ale pravda, že automobily od určitého věku výroby pojišťovat nemá smysl. A pojišťovny je už stejně nepojistí. Pojďme ale dál. Dalším výdajem spojeným s provozem vozidla jsou pravidelné servisní a technické prohlídky. Servisní prohlídky například od motoristů vyžadují značkové autosalony, bývají podmínkou jejich nadstandardních sedmiletých záruky. Chytře to dělají. Jedna taková servisní prohlídka může stát i 20 tisíc korun. A technické už jsou opět povinné. Nové vozidlo poprvé na technickou zamíří po čtyřech letech od koupě vozidla a pak každé další dva roky. A jakýkoliv zádrhel, který při ní bude odhalen, musí motorista, pokud si s autíčkem bude chtít brázdit po českých silnicích, napravit. Obecně platí, že čím starší vozidlo, tím více závad se na něm postupně bude projevovat. Začne to drobnostmi, jako je třeba nefungující ostřikovač. Pak se k něm přidá nefunkční centrální zamykání a stahování okének. A pokračuje vážnými problémy, jako jsou protékající chladič a nefunkční brzdy. Věřte, že čím starší auto (z bazaru), tím více vás bude stát peněz.
Lepší je auto si vypůjčit
Co tím vším chceme říct? Že se opravdu nelze divit lidem, kteří vlastní auto nechtějí. Pokud nebydlí na konci světa, kde neštěkne pes a autobus do civilizace tam jezdí jednou za den, tak ho totiž opravdu nepotřebují. A když ho potřebují, tak si ho jednoduše vypůjčí z autopůjčovny. I tu je ale třeba vybírat s rozmyslem. Autopůjčoven existuje několik druhů, ať již se jedná o mezinárodní, lokální, specializované, P2P, pro dlouhodobý pronájem či takové, které nabízejí tzv. carsharing služby. Jaký je mezi nimi rozdíl? Na letištích a vlakových nádražích mívají své pobočky autopůjčovny mezinárodní specializující se na krátkodobé a střednědobé pronájmy. Ty nadnárodní (Hertz, Avis, Europcar) mají své pobočky po celém světě a umožňují tak vozidlo vrátit i v jiné zemi. Na konkrétní region či město se zaměřují autopůjčovny lokální, které jsou schopné nabídnout služby ušité na míru danému regionu a potřebám klientů. Chcete si na víkend vypůjčit limuzínu, užitkový, nebo sportovní vůz, který v nabídce klasické autopůjčovny nenajdete? Obrátit se totiž musíte na autopůjčovnu specializovanou, která má ve svém vozovém parku vozidlo, po kterém prahnete. Mezi specializované půjčovny patří i ty, které vozidla pronajímají dlouhodobě či na operativní leasing. A pak tu jsou tzv. carsharing služby (Car4Way, Anytime, autonapůl) a P2P platformy (peer-to-peer) autopůjčovny (Turo, Hoppygo) umožňující uživatelům krátkodobě sdílet vozidla. Jak vidíte, cest k automobilu he hned několik. Aniž byste vozidlo museli fyzicky vlastnit. A jaká pro vaše potřeby bude nejlepší?
Jak vybrat autopůjčovnu?
Odpověď na tuto otázku závisí na mnoha faktorech. Hlavní je délka pronájmu, cílová destinace i počet kilometrů, které máte v plánu najet. Vezměme v potaz, že jste mimopražští a plánujete si udělat výlet do Prahy. Zde se pronájem zánovních osobních aut, SUV a minibusů specializuje například půjčovna aut Taggart, která jen v hlavním městě má tři pobočky, a to na letišti Václava Havla (u terminálu 1 a 2) , u Hlavního nádraží a poblíž nádraží Praha – Žižkov. Ještě před tím, než některou z poboček navštívíte, si ale své vozidlo můžete vybrat na stránkách taggart.cz. V nabídce jsou zánovní vícemístné vozy za bezkonkurenční ceny začínající na částce 350 Kč za den (za Hyundai I30 CW). Cena zápůjčky se samozřejmě odvíjí od délky pronájmu. Na čím delší dobu si vozidlo půjčíte, tím levněji vás vyjde jeho zápůjčka na jeden den. V nabídce jsou dva tarify – levnější s limitem najetých kilometrů a dražší bez limitu.
Proč autopůjčovna Taggart?
Inzerované ceny navíc jsou konečné. Obávat se nemusíte žádných skrytých poplatků. Ani za dalšího řidiče. Všechna vozidla samozřejmě jsou v perfektním stavu a pojištěná. V případě jakékoliv poruchy vám bude přistaveno vozidlo nové. Všechny náklady s provozem, údržbou a pojištěním auta hradí autopůjčovna Taggart. Nevejdete se do osobního automobilu? Chcete na výlet vyrazit s kamarády, nebo na dovolenou vzít i své příbuzenstvo? Ani tento váš požadavek nezůstane nevyslyšen. Autopůjčovna Taggart totiž nabízí i pronájem mikrobusu. Pro autopůjčovnu Taggart ale nemluví jen její kvalitní vozový park, ale také spokojení klienti. Na internetu autopůjčovna má ta nejlepší hodnocení ve svém oboru – více než 2000 pětihvězdičkových hodnocení na Googlu a více než 550 pětihvězdičkových hodnocení na serveru Firmy.cz. Půjčovna je navíc velmi flexibilní. Klíčky od vámi objednaného vozidla vám mohou být předány klidně ten samý den objednání. V rámci metra Prahy vám za přistavení i vyzvednutí vozidla nebude účtována jediná koruna navíc. No uznejte sami, jestli není lepší si auto vypůjčit, než si ho kupovat?
