Jazyky byly vždy mou velkou zálibou. Neustále se je učím a snažím se v nich zdokonalovat. Jedním z těchto jazyků je španělština. Tu jsem se začala učit před několika lety a rozhodně toho nelituji. Přineslo mi to totiž spoustu skvělých zážitků a přátel. O pár takových zážitků bych se s vámi ráda podělila v tomto článku.
10 tipů jak se naučit španělsky >>
Dobrodružství ve Španělšku
Bylo mi osmnáct a stále jsem ještě bojovala na střední škole. Ta naše měla výborné programy pro studenty, jedním z nich byly třítýdenní zahraniční stáže ve španělské Seville. Rozhodla jsem se, že se programu zúčastním a začala jsem pracovat na pracích pro příjímací řízení – na rozdíl od většiny ostatních uchazečů jsem se ale zároveň začala učit jazyk země, kam jsme se chystali.
Učila jsem se sama, pomocí aplikace Duolingo a různých videí. Nakonec se to ukázalo jako opravdu dobrý nápad. Přineslo mi to nejen snadnější komunikaci při nakupování, ale také spoustu zábavných momentů.
Pracovali jsme ve firmě, která se skládala jen z velmi malého počtu zaměstnanců a sídlo měla ve dvou propojených garážích rozdělených na dvě patra. Naši španělští kolegové byli úžasní a moc dobře se o nás starali – hlavně si dali dobře záležet na tom, abychom získali opravdový vhled do španělského života a poznali pravou tvář Sevilly, nejen tu turistickou.
Seznámili nás s okolními drobnými živnostníky, jedním z nichž byl Juan, umělecký řezbář. Juan neuměl ani slovo anglicky. Pořád se na nás snažil mluvit španělsky, ale nikdo mu moc nerozuměl. Já jsem zvládala pochopit co se nám snažil říct, ale neuměla jsem mu odpovědět, španělsky jsem se učila jen pár měsíců. Juan si ale všiml (asi z mého výrazu), že vím, co říká.
„Me entiendes, ¿no?“ zeptal se mě. („Ty mi rozumíš, že?“)
„Sí, un poco.“ Odvětila jsem mu, ukazujíc prsty špetku.
Juanovi se rozzářily oči a začal na mě chrlit všechno, co ho napadlo. A ptát se. Většinou jsem mu rozuměla, odpovědi byly složitější. Ale nejkrásnější na tom všem byly pohledy mých českých přátel.
Nikdo z nich netušil, že umím španělsky. Všichni ztichli a zírali na mě jako na blázna. Můj a Juanův rozhovor ve španělštině ale netrval moc dlouho. V momentě, kdy se mi Juan začal snažit vysvětlit, že ta šunka, kterou právě jím, je z volného chovu, musel znovu zakročit jeden z našich španělských kolegů a začít tlumočit.
S číšníkem na střeše
Ten samý kolega nás jednou pozval na party na střeše hotelu, kde byl on jako DJ. Samozřejmě jsme s radostí souhlasili – ono taky kdo by odmítl. Pili jsme, užívali si výhled, který budova hotelu nabízela a sledovali západ slunce nad překrásnou Sevillou. Tedy většina z nás.
Má kamarádka měla oči jen pro číšníka roznášejícího občerstvení hotelovým hostům. Když se mi svěřila, že se jí líbí, mluvila nahlas. Stejně jako všichni ostatní měla dojem, že jí nikdo nebude rozumět, když mluví česky. Co ovšem nepostřehla byl Slovák, který seděl kousek od nás a vzápětí se nám představil. Byl docela sympatický a dobře se s ním povídalo. Ovšem jen do té doby, než se spoustou smíchu řekl španělsky číšníkovi, že na něj má moje zmíněná kamarádka zálusk.
Stačilo mu říct pohledem, že moc dobře vím, co právě dělá, aby přestal a začal nám vyprávět o tom, jak se naučil španělsky on. Naštěstí si z toho kamarádka nic nedělala – není snadné ji uvést do rozpaků.
Jsem opravdu ráda, že jsem se rozhodla si osvojit alespoň základ španělštiny před tím, než jsem se do Sevilly vydala. Nebýt toho, přišla bych o spoustu skvělých zážitků, nekoupila bych si své oblíbené náušnice a celá stáž by vypadala jinak.
Věřím, že právě znalost španělštiny, i když jen základní, mi dala možnost přiblížit se španělské kultuře, lidem, se kterými jsme se potkávali a utvořit si silnější pouto jak ke španělsku, tak ke vzpomínkám, které jsem si z něj odnesla.
Autor: Marie K., Redakce My English Hacks
