Mnoho z nás s jarem a létem vyráží na prodloužené víkendy do evropských metropolí. Kromě památek často chceme navštívit i nejrůznější muzea, ve kterých se ukrývají rozmanité umělecké sbírky. Tyto sbírky často pocházejí z nejrůznějších dob a míst naší planety. Výhodou je, že mnohá města mívají vstupné do těchto muzeí pouze symbolické, nebo je někdy dokonce zcela zdarma. Pojďme si tedy představit některá evropská muzea, jejichž návštěvu byste si rozhodně neměli nechat ujít.
V Paříži do Louvru i d’Orsay
Každý, kdo jede do francouzské metropole, chce vidět nejen Eiffelovu věž a Vítězný oblouk, ale také Monu Lisu. Ta se s několika tisíci dalších jedinečných exponátů ukrývá v muzeu Louvre. V muzeu, které veřejnosti slouží již více než dvě stě dvacet pět let, najdete výjimečné umělecké předměty od doby starověku až do devatenáctého století. Obdivovat zde tak můžete starověké nálezy z Egypta či Řecka, nejslavnější díla Leonarda da Vinciho a dalších renesančních umělců i impozantní komnaty císaře Napoleona. Mimochodem pokud jde o Monu Lisu, budete jistě překvapeni tím, o jak malý obraz se v porovnání s dalšími díly jedná. Jeho rozměry jsou totiž pouhých 77×53 cm.
Kromě Louvru se ale vyplatí zamířit i do musea d’Orsay, které sídlí v originální budově bývalého nádraží, podle kterého byla později postavena i nádraží v americkém New Yorku či Washingtonu. Muzeum je slavné zejména svými sbírkami impresionistických malířů, ukrývá tak nejslavnější obrazy Clauda Moneta, Édouarda Maneta, Paula Cézanna, Edgara Degase, Augusta Renoira či Paula Gauguina.
V Římě do vatikánských muzeí
Vatikánská muzea představují jeden z největších a nejbohatších muzejních komplexů na světě. Obsahují nejen bohaté papežské sbírky umění od počátku šestnáctého století, ale najdete v nich i sbírky staroegyptského či etruského umění nebo úchvatnou galerii gobelínů. Vše je navíc umístěno ve zcela jedinečných interiérech s okázalou výzdobou. K nejnavštěvovanějším prostorám patří samozřejmě především Sixtinská kaple s impozantní freskou Posledního soudu, jejímž autorem je Michelangelo Buonarroti, dále Raffaelovy síně a také sto dvacet metrů dlouhá chodba, která je pokryta freskami zobrazujícími mapy různých částí Itálie. Kromě nich je navíc celá chodba zastřešena naprosto úchvatným stropem.